Uprost\u0159ed n\u00e1m\u011bst\u00ed se ty\u010dil sto\u017e\u00e1r s n\u00e1rodn\u00ed vlajkou, kter\u00e1 se hrd\u011b t\u0159epotala ve v\u011btru. C\u00edtil nesm\u00edrnou hrdost, jak by ne? Nesla symbol, kter\u00fd reprezentoval historii a ducha cel\u00e9ho n\u00e1roda. Kolem n\u00ed si s nevinn\u00fdm sm\u00edchem hr\u00e1ly d\u011bti, turist\u00e9 se u jej\u00edho podstavce fotografovali a dokonce i psi na\u0161li v jej\u00edm st\u00ednu vhodn\u00e9 m\u00edsto, kde zanechat svou stopu. Sto\u017e\u00e1ru to v\u0161ak nevadilo, stal se sou\u010d\u00e1st\u00ed ka\u017edodenn\u00edho \u017eivota n\u00e1m\u011bst\u00ed. <\/p>\n\n
R\u00e1no c\u00edtilo teplo slunce a v noci chlad. Toho roku pak p\u0159i\u0161la zima s prudk\u00fdmi bou\u0159kami. V\u00edtr zes\u00edlil, obloha se zaplnila blesky a hromy. Sto\u017e\u00e1r se prudce ot\u0159\u00e1sl a poprv\u00e9 poc\u00edtil strach. Vlajka se roztrhla a v\u00edtr ji odnesl. Sto\u017e\u00e1r ti\u0161e k\u0159i\u010del; bylo to jako kdy\u017e matka ztr\u00e1c\u00ed sv\u00e9 d\u00edt\u011b. Zasa\u017eena bleskem bolest nezaregistrovala, proto\u017ee ji pohltil smutek ze ztr\u00e1ty. <\/p>\n\n
Druh\u00fd den r\u00e1no se mraky rozplynuly a pt\u00e1ci se vr\u00e1tili ke zp\u011bvu. P\u0159i\u0161li pracovn\u00edci obce a nesli novou vlajku, jej\u00ed\u017e barvy byly jasn\u00e9 a z\u00e1\u0159iv\u00e9. Sto\u017e\u00e1r poc\u00edtil p\u0159\u00edliv \u0161t\u011bst\u00ed, kdy\u017e byla nov\u00e1 vlajka vzty\u010dena, a usm\u00e1l se, kdy\u017e na n\u011bj d\u011bln\u00edk vylezl a objal ho rukama, aby vlajku zajistil na m\u00edst\u011b. D\u011bti se vr\u00e1tily ke sv\u00fdm hr\u00e1m, mal\u00e1 hol\u010di\u010dka se schovala za sto\u017e\u00e1r a jej\u00ed potla\u010dovan\u00e9 chichot\u00e1n\u00ed se ti\u0161e oz\u00fdvalo. Sto\u017e\u00e1r se zd\u00e1l \u0161ir\u0161\u00ed, \u0161ir\u0161\u00ed ne\u017e kdykoli p\u0159edt\u00edm, jako by mohl hol\u010di\u010dku chr\u00e1nit a chr\u00e1nit p\u0159ed sv\u011btem. <\/p>\n\n
Uplynulo deset, mo\u017en\u00e1 dvacet let a pak se stalo n\u011bco ne\u010dekan\u00e9ho: vypukla ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka. N\u00e1m\u011bst\u00ed, kdysi pln\u00e9 sm\u00edchu, se stalo bitevn\u00edm polem rozzloben\u00fdch hlas\u016f. Tv\u00e1\u0159e lid\u00ed potemn\u011bly nen\u00e1vist\u00ed a vzduch zhoustl zvukem \u0159vouc\u00edch reproduktor\u016f. Sto\u017e\u00e1r byl vyd\u011b\u0161en\u00fd, tou\u017eil znovu sly\u0161et d\u011btsk\u00fd sm\u00edch, ale ty dny byly pry\u010d. P\u0159istoupil k n\u011bmu svalnat\u00fd mu\u017e s ohniv\u011b rud\u00fdm plnovousem a za\u010dal sto\u017e\u00e1rem prudce t\u0159\u00e1st. Ten se sna\u017eil vzdorovat, ale byl bezmocn\u00fd. Mu\u017e vylezl nahoru, strhl vlajku a p\u0159ed jej\u00edma o\u010dima ji zap\u00e1lil. Rozdupal ji pod sv\u00fdmi \u0161pinav\u00fdmi botami. Sto\u017e\u00e1r se c\u00edtil zneuct\u011bn\u00fd, jako by ho n\u011bkdo znesv\u011btil. <\/p>\n\n
Cel\u00fd rok neslo novou vlajku, kter\u00e1 byla t\u011b\u017ek\u00e1 – p\u0159\u00edli\u0161 t\u011b\u017ek\u00e1. Pak p\u0159i\u0161lo mezin\u00e1rodn\u00ed rozhodnut\u00ed zas\u00e1hnout a osvobodit zemi od chaosu. Kolem sto\u017e\u00e1ru se rozpoutala bitva a n\u00e1m\u011bst\u00ed se stalo epicentrem konfliktu. Jeden z voj\u00e1k\u016f se za n\u011bj uch\u00fdlil a sto\u017e\u00e1r si p\u0159ipadal k\u0159ehk\u00fd jako hedv\u00e1bn\u00e1 nitka. Kulometn\u00e1 palba zas\u00e1hla sto\u017e\u00e1r a zas\u00e1hla voj\u00e1ka za n\u00edm. Padl, jeho krev se hork\u00e1 rozlila po zemi a zap\u00e1lila sto\u017e\u00e1r jako ohe\u0148. Kalu\u017e krve pod n\u00edm p\u016fsobila jako kyselina, kter\u00e1 ho pomalu rozpou\u0161t\u011bla zevnit\u0159. <\/p>\n\n
V\u00e1lka skon\u010dila. \u00dato\u010dn\u00edci – nebo osvoboditel\u00e9 – usp\u011bli. Sto\u017e\u00e1r nev\u011bd\u011bl, zda m\u00e1 oslavovat, nebo truchlit, proto\u017ee mrtv\u00ed byli jeho lid\u00e9, stejn\u00ed lid\u00e9, jejich\u017e vlajku tak dlouho hrd\u011b nesl. Byla vyv\u011b\u0161ena nov\u00e1 vlajka, tentokr\u00e1t v\u0161ak ciz\u00ed. Sto\u017e\u00e1r poc\u00edtil odcizen\u00ed, kter\u00e9 nikdy nepoznal, jako by vlajka nemluvila jeho jazykem. Uplynuly roky a sto\u017e\u00e1r se nedok\u00e1zal p\u0159izp\u016fsobit. Byl s ciz\u00ed vlajkou jako cizinci, kte\u0159\u00ed se navz\u00e1jem ml\u010dky sn\u00e1\u0161ej\u00ed. <\/p>\n\n
\u017divot na n\u00e1m\u011bst\u00ed pokra\u010doval. D\u011bti si st\u00e1le hr\u00e1ly se stejn\u00fdm nad\u0161en\u00edm, milenci se proch\u00e1zeli a pt\u00e1ci sed\u011bli na jeho kovov\u00e9m t\u011blese, ne\u017e odlet\u011bli. Pak se pod n\u00edm jednoho parn\u00e9ho letn\u00edho dne shrom\u00e1\u017edila skupina voj\u00e1k\u016f a mu\u017e\u016f v \u010dern\u00fdch oblec\u00edch a \u0161eptali si. Jeden mu\u017e p\u0159istoupil a polo\u017eil ruku na sto\u017e\u00e1r. Vlajka se zachv\u011bla. Ciz\u00ed vlajka byla pomalu spu\u0161t\u011bna, pe\u010dliv\u011b slo\u017eena a n\u00e1rodn\u00ed vlajka byla za zvuk\u016f oslavn\u00e9 hudby op\u011bt vzty\u010dena. Sto\u017e\u00e1r nemohl uv\u011b\u0159it tomu, co se d\u011bje – m\u011bl pocit, \u017ee let\u00ed radost\u00ed. Jeho sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00e1 du\u0161e se vr\u00e1tila. To shled\u00e1n\u00ed se nedalo popsat slovy, byl to pocit tak neskute\u010dn\u00fd a v\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee zapomn\u011bl na l\u00e9ta tr\u00e1pen\u00ed, na ho\u0159kou chu\u0165 bolesti. Vlajka se op\u011bt vznesla vysoko. <\/p>\n\n
Radost v\u0161ak netrvala dlouho. Druh\u00fd den se n\u00e1m\u011bst\u00edm rozlehl hlasit\u00fd rachot, jak se k n\u011bmu bl\u00ed\u017eil velk\u00fd je\u0159\u00e1b. Sto\u017e\u00e1r op\u011bt poc\u00edtil strach. Pro\u010d? Byla tu dal\u0161\u00ed v\u00e1lka? Ovinuly se kolem n\u011bj siln\u00e9 \u0159et\u011bzy a dusily ho. Vlajka byla spu\u0161t\u011bna, pro\u010d? Je\u0161t\u011b v\u010dera hrd\u011b vl\u00e1la. Co se stalo? Byla to dal\u0161\u00ed okupace nebo dal\u0161\u00ed v\u00e1lka? \u0158et\u011bzy se napjaly a sto\u017e\u00e1r m\u011bl pocit, \u017ee nem\u016f\u017ee d\u00fdchat. Pomalu se vytrh\u00e1val ze sv\u00e9ho podstavce, ze zem\u011b, v n\u00ed\u017e byl tak dlouho zako\u0159en\u011bn. Byl vyzdvi\u017een do vzduchu a polo\u017een na dlouh\u00fd n\u00e1kla\u010f\u00e1k. Kdy\u017e n\u00e1kla\u010f\u00e1k odjel, sto\u017e\u00e1r uvid\u011bl dal\u0161\u00ed nov\u00fd sto\u017e\u00e1r, b\u00edl\u00fd a leskl\u00fd, kter\u00fd zaujal sv\u00e9 m\u00edsto na n\u00e1m\u011bst\u00ed. <\/p>\n\n
Nerozum\u011bla tomu. V\u011bd\u011blo jen, \u017ee u\u017e nen\u00ed \u017e\u00e1douc\u00ed. Po v\u0161ech t\u011bch letech v\u00fddr\u017ee se z n\u011bj stal jen zreziv\u011bl\u00fd kus kovu, odhozen\u00fd na obecn\u00edm dvo\u0159e, kter\u00fd \u010dek\u00e1, a\u017e bude roztaven a p\u0159etvo\u0159en v n\u011bco jin\u00e9ho… mo\u017en\u00e1 v n\u011bco lep\u0161\u00edho, nebo mo\u017en\u00e1 v nic. <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Uprost\u0159ed n\u00e1m\u011bst\u00ed se ty\u010dil sto\u017e\u00e1r, na n\u011bm\u017e hrd\u011b vl\u00e1la n\u00e1rodn\u00ed vlajka. C\u00edtil nesm\u00edrnou hrdost, proto\u017ee nesla symbol historie a ducha cel\u00e9ho n\u00e1roda. Kolem n\u011bj si s nevinn\u00fdm sm\u00edchem hr\u00e1ly d\u011bti, turist\u00e9 se fotografovali a jeho z\u00e1kladnu ozna\u010dkovali dokonce i psi. Sto\u017e\u00e1ru to nevadilo, byl sou\u010d\u00e1st\u00ed ka\u017edodenn\u00edho \u017eivota n\u00e1m\u011bst\u00ed. <\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":343,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-345","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-predstavivost"],"blocksy_meta":[],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/120db.me\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/345","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/120db.me\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/120db.me\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/120db.me\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/120db.me\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=345"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/120db.me\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/345\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":346,"href":"https:\/\/120db.me\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/345\/revisions\/346"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/120db.me\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/343"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/120db.me\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=345"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/120db.me\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=345"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/120db.me\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=345"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}